FESTIVALOVÁ POROTA
Eva Zaoralová
(narozena v Praze, Česká republika)
Eva Zaoralová - Hepnerová – umělecká ředitelka MFF Karlovy Vary - studovala francouzskou a českou literaturu na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze. Od začátku 60. let spolupracovala s filmovými časopisy Kino a Film a doba a současně s časopisem Světová literatura a s nakladatelstvím ODEON. Knižně či časopisecky vyšla řada jejích překladů z francouzštiny a hlavně italštiny - autorských článků a publikací věnovaných především francouzskému a italskému filmu. Od roku 1968 pracovala jako redaktorka odborného filmového časopisu Film a doba, na jehož vydávání se dosud podílí. Jako novinářka a kritička spolupracuje s nejvýznamnějším českým deníkem MF DNES. Jako externistka přednášela několik let filmovou historii na pražské vysoké filmové škole FAMU.
Od počátku 90. let spolupracuje autorsky s publikací Variety International Film Guide, v roce 1996 byla pařížským Centre Georges Pompidou jmenována kurátorkou rozsáhlé retrospektivní přehlídky českého a slovenského filmu v Paříži. Od roku 1994 spolupracuje s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary a v roce 1995 se stala jeho uměleckou ředitelkou.
Je členkou předsednictva České filmové a televizní akademie a členkou Evropské filmové akademie. Zasedala v mezinárodních porotách mnoha filmových festivalů (Benátky, Berlín, Cannes, Mannheim, Wiesbaden, Las Palmas, Trieste Film Festival, Bari) a na podzim (2010) bude stát v čele mezinárodní poroty 10. MFSF Písek 2010. Jako novinářka se už řadu let podílí na práci Mezinárodní federace filmového tisku (FIPRESCI).
V roce 2002 jí francouzská vláda udělila vyznamenání "Chevalier dans l´Ordre des Arts et des Lettres" (Rytíř Řádu umění a literatury).
V roce 2009 jí Ministerstvo kultury České republiky udělilo řád za zásluhy na propagaci české kultury.
LEE Jong-woo, režisér, scenárista
(narozen 11. 2. 1977 v Soulu, Jižní Korea)
Během vojenské služby v letech 2003 – 2005 působil jako válečný dopisovatel v Afghánistánu a taktéž produkoval celovečerní dokumentární film. V loňském roce dokončil studia na Korea National University of Arts a získal magisterský titul v oboru umění. Jeho absolventský film Moje malá Popelka (My Dear Childlike Cinderella, 2009), který je jemným a půvabným minipříběhem, v němž se odráží vztah stárnoucího Choi k jeho životní družce, byl kladně přijat na mnoha národních i mezinárodních filmových festivalech a získal řadu ocenění. Právě Grand Prix – Cena Václava Kršky z 9. MFSF Písek 2009 mu zajistila místo v porotě letošního jubilejního ročníku. Lee Jong-Woo nyní studuje na Beijing Film Academy v Číně, obor filmová režie. Vedle mnoha produkčních zkušeností se může pochlubit i prací na scénářích pro filmovou reklamní společnost.
Pablo Berti, kameraman
(narozen 4. 11. 1973 v Montevideu, Uruguay)
Po maturitě na střední škole se krátce věnoval žurnalistice a posléze byl v roce 1997 přijat na Film School of Uruguay, kde pod pedagogickým vedením Patricka Buffeho vystudoval obor kamera. V letech 1999 - 2000 žil v německém Hannoveru, poté v Mexico City a New Yorku. Až v roce 2008 se vrátil zpět do Montevidea. Pablo Berti si váží všech zkušeností, které načerpal prací na věhlasných filmech jako např. Frida (Frida, 2002), Legenda o Zorrovi (The Legend of Zorro, 2005), Maria, llena eres de gracia (Maria Full of Grace; Maria, milosti plná; 2004) či Slepota (Blindness, 2008) stejně jako na nízkorozpočtových filmech. Jako asistent kamery se podílel na filmu Mal día para pescar (Bad Day to Go Fishing, Špatný den na rybaření, 2009) režiséra Álvara Brechnera, který byl letos za Uruguay nominován na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Berti se nyní v rodném městě věnuje především reklamě a nezávislým projektům.
IMDb.com
Deana Jakubisková – Horváthová, filmová producentka, herečka
(narozena 11. 3. 1958 v Banské Bystrici, Československo)
V roce 1977 začala studovat na VŠMU v Bratislavě. Po skončení školy získala angažmá ve Slovenském národním divadle, kde setrvala 12 divadelních sezón a zařadila se mezi přední protagonistky divadla. Odehrála zde mnoho hlavních rolí – například Lady Anne v Shakespearově dramatu Richard III., Hildu v Ibsenově Paní z moře, či Sofii v Gribojedových Útrapách z rozumu. Do paměti divadelní veřejnosti se nesmazatelně zapsala jako dramatická charakterní herečka.
Mezi její nejvýraznější postavy, které ztvárnila na filmovém plátně pod režijním vedením Juraje Jakubiska, patří svazačka Želmíra ve filmovém dramatu Sedím na konári a je mi dobre (1989), Nona v polistopadové tragikomedii Lepšie byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý (1992), Verona v dramatickém podobenství Nejasná zpráva o konci světa (Nejasná správa o konci sveta, 1997) či jasnovidná bylinkářka Darvulie v historickém velkofilmu Bathory (2008). Točila samozřejmě i s řadou dalších režisérů, naposledy ji obsadil Petr Jákl ml. do svého filmu Kájínek (2010).
V roce 1992 založila vlastní produkční společnost Jakubisko film, s.r.o. Jako producentka se orientuje na výpravné, vizuálně a umělecky náročné filmy: Nejasná zpráva o konci světa (1997), Kytice (2000), Bathory (2008), aj., které mají obrovskou návštěvnost a stávají se domácími kasovními trháky. Celovečerní snímky z produkce Jakubisko filmu, s.r.o. získávají mnoho ocenění na významných zahraničních festivalech. V současné době se soustřeďuje na ověřování evropského trhu s filmem Bathory pro tzv. samodistribuci evropských filmů, a současně pracuje na developmentu nových projektů (slovanská epopej, Magický meteorit, Slované od Krista podnes, Něco za něco, seriál Bathory).
csfd.cz
IMDb.com
Petr Brukner, herec
(narozen 19. 5. 1943 v Písku, Československo)
Je znám především jako člen divadelního souboru nejslavnějšího Čecha Járy Cimrmana. Ačkoli nikdy herectví nestudoval, diváci se s ním pravidelně setkávají nejen na divadelních prknech, ale i prostřednictvím filmového plátna a televizní obrazovky.
Petr Brukner se narodil v protektorátním Písku a studoval obor herectví velmi vzdálený -strojní průmyslovou školu. Z oboru vzduchotechnika maturoval v roce 1961 a nastoupil do ZVVZ Milevsko. Po dvou letech opustil jižní Čechy a přestěhoval se do Prahy. Ve svém původním oboru však nesetrval příliš dlouho a patnáct let vykonával funkci redaktora v propagaci ČTK-PRESSFOTO. Kromě toho také rok působil jako zaměstnanec plavby Labsko-Oderské v kotvícím Botelu v Brandýse nad Labem. Postupně se však začal věnovat divadlu a herectví. Od roku 1990 se stal – řečeno jeho slovy „hercem na volné noze“, posledních pět let „hercem-důchodcem“.
V roce 1966 se šťastně oženil a se svou manželkou mají tři syny (dnes již všichni více než čtyřicetiletí). V roce 1967 nastoupil do Divadla Járy Cimrmana jako technik a oponář, a v roce 1970 zde ztvárnil první hereckou roli. Nyní hraje ve 14 divadelních hrách.
Kromě divadelních rolí si ho diváci pamatují z menších, ale velmi výrazných filmových a televizních rolí. Kromě „cimrmanovských“ filmů Jára Cimrman, ležící, spící (1983) a Rozpuštěný a vypuštěný (1984) se objevil ve filmech Kulový blesk (1978), Adéla ještě nevečeřela (1977), Vesničko má, středisková (1985), Nejistá sezóna (1987), Lotrando a Zubejda (1996) či Obsluhoval jsem anglického krále (2006) a Vratné lahve (2006). Z jeho rolí v televizi pak jen namátkou tituly Kačenka a strašidla (1992), Bylo nás pět (1994), Drákulův švagr (1996) nebo Arabela (1979).
csfd.cz
IMDb.com
FESTIVAL POŘÁDÁ
